České Vánoce a tradice

Česká republika je zemí bohatých tradic a zvyků, které jsou nejvíce patrné právě v období Vánoc. Pokud plánujete zimní návštěvu této středoevropské země, nezapomeňte se ponořit do kouzelné atmosféry českých Vánoc, které jsou plné jedinečných zvyků, chutí a vůní.

Adventní čas – příprava na Vánoce

Vánoční období v České republice oficiálně začíná první adventní nedělí, která se slaví přibližně čtyři týdny před Štědrým dnem. Advent je obdobím rozjímání, příprav a očekávání příchodu Vánoc.

Adventní věnec

Symbol adventu, který najdete téměř v každé české domácnosti, je adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Každou adventní neděli se zapálí jedna svíčka, až na čtvrtou adventní neděli svítí všechny čtyři. Věnce jsou obvykle zdobeny přírodními materiály jako jsou šišky, sušené pomeranče, skořice a vánočními ozdobami.

Adventní kalendář

Další oblíbenou tradicí, zvláště u dětí, je adventní kalendář. Každý den od 1. do 24. prosince děti otevírají jedno okénko, za kterým se skrývá malá sladkost nebo drobný dárek. Moderní adventní kalendáře mohou obsahovat nejrůznější překvapení od čokolády až po kosmetiku nebo hračky.

Vánoční trhy – srdce české vánoční atmosféry

Vánoční trhy jsou neodmyslitelnou součástí českých Vánoc. Konají se na náměstích většiny měst a městeček od začátku adventu až do Štědrého dne, v některých případech i déle. Nejznámější a nejnavštěvovanější jsou vánoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze, ale krásné trhy najdete i v Brně, Olomouci, Českých Budějovicích a dalších městech.

Na vánočních trzích můžete ochutnat tradiční české vánoční pochoutky, nakoupit rukodělné výrobky a dárky, nebo si jen vychutnat atmosféru s horkým svařeným vínem v ruce. Trhy jsou typicky zdobeny tisíci světel a centrálním bodem bývá velký vánoční strom.

Svatý Mikuláš, čert a anděl

Večer 5. prosince, v předvečer svátku svatého Mikuláše, chodí po českých městech a vesnicích trojice postav: svatý Mikuláš (v biskupském rouchu s berlou), čert a anděl. Navštěvují domácnosti s dětmi, kde Mikuláš čte z "knihy hříchů" a ptá se dětí, zda byly hodné. Anděl pak dává hodným dětem drobné dárky a sladkosti, zatímco zlobivým dětem hrozí čert, že je vezme do pekla. Většinou však děti slíbí, že se polepší, a dostanou malý dárek, často v podobě ovoce, ořechů nebo čokolády.

Tato tradice má kořeny v legendě o svatém Mikuláši, biskupovi z Myry, který byl známý svou štědrostí a pomocí potřebným. V mnohých českých rodinách děti večer 5. prosince před spaním vystavují za okno nebo na parapet boty, do nichž pak v noci Mikuláš naděluje drobné dárky.

České vánoční tradice a zvyky

Češi mají kolem Vánoc celou řadu tradic a zvyků, které se dodržují dodnes, i když někdy v modernější podobě. Většina z nich se soustředí na Štědrý den (24. prosince), který je hlavním dnem vánočních oslav.

Půst a zlaté prasátko

Podle tradice by se měl člověk na Štědrý den postit, aby večer uviděl "zlaté prasátko", které přináší štěstí. Půst v moderním pojetí často znamená jen vynechání masa, případně lehčí jídlo přes den, aby se vytvořil prostor pro bohatou večeři.

Věštění budoucnosti

Štědrý den byl tradičně spojen s různými způsoby věštění budoucnosti. Mezi nejoblíbenější patří:

• Krájení jablka - Po večeři se jablko rozkrojí napříč. Pokud je jádřinec ve tvaru hvězdičky, čeká člověka štěstí a zdraví. Pokud má tvar kříže, věští to nemoc nebo smrt.
• Lití olova - Roztavené olovo se vlije do nádoby s vodou a podle tvaru, který vznikne, se hádá, co přinese budoucnost.
• Pouštění lodiček - Do skořápek vlašských ořechů se připevní malé svíčky, které se zapálí a pouštějí po vodě v lavoru nebo vaně. Podle toho, jak lodičky plují, se usuzuje na osud jejich majitelů v příštím roce.

Házení střevícem

Svobodné dívky se na Štědrý den mohou dozvědět, zda se v příštím roce vdají. Postaví se zády ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud střevíc dopadne špičkou ke dveřím, znamená to, že se dívka v příštím roce vdá.

Šupina pod talířem

Pod talíře se při štědrovečerní večeři často dává rybí šupina, která má přinést dostatek peněz a prosperity v následujícím roce. Někteří lidé nosí tuto šupinu pak po celý rok v peněžence.

Štědrovečerní večeře – vrchol českých Vánoc

Štědrovečerní večeře začíná tradičně s východem první hvězdy, obyčejně kolem 18. hodiny. Na stole by mělo být podle zvyku devatero pokrmů, symbolizujících hojnost v nadcházejícím roce.

Tradiční české vánoční menu

1. Rybí polévka - Připravovaná z kapřích hlav, mlíčí a jiker.
2. Bramborový salát - Obsahuje vařené brambory, mrkev, celer, petržel, hrášek, kyselé okurky a majonézu. Každá rodina má svůj vlastní recept, který se často dědí z generace na generaci.
3. Smažený kapr - Tradiční hlavní chod štědrovečerní večeře. Mnoho rodin před Vánocemi kupuje živého kapra, kterého někdy i několik dní chovají ve vaně, než ho připraví k večeři. V posledních letech se stává populární i alternativa v podobě jiných ryb, jako je pstruh nebo losos.
4. Vánoční cukroví - Češi pečou na Vánoce desítky druhů cukroví. Mezi nejoblíbenější patří vanilkové rohlíčky, linecké, pracny a perníčky.
5. Vánočka - Sladké pletené pečivo podobné chlebu, tradičně se podává jako snídaně na Boží hod (25. prosince).

Štědrý večer a rozdávání dárků

Po večeři rodina společně zazpívá koledy a rozbalují se dárky, které podle tradice přináší Ježíšek. Na rozdíl od mnoha jiných zemí, v Česku není Santa Claus nebo Děda Mráz tím, kdo naděluje dárky – je to právě Ježíšek.

Obvykle se dárky kladou pod ozdobený vánoční stromek. Zatímco děti čekají v jiné místnosti, rodiče tajně umístí dárky pod stromeček a zazvoní zvonečkem, což je signál, že Ježíšek přišel a děti mohou běžet k vánočnímu stromku rozbalovat dárky.

Vánoční výzdoba a stromek

České domácnosti jsou během Vánoc bohatě zdobené. Vánoční stromek je centrálním prvkem výzdoby a tradičně se zdobí na Štědrý den ráno, i když v mnoha rodinách se staví a zdobí již několik dní předem.

Tradiční české vánoční ozdoby jsou často ručně vyráběné ze skla a dřeva. Na stromečcích nechybí ani sladkosti, jako jsou čokoládové figurky zabalené v barevných staniol papírech, perníčky nebo jablka. Mnoho rodin používá také slaměné a papírové ozdoby, které často vyrábějí děti ve škole.

Na mnoha místech se také objevují betlémy, zobrazující scénu narození Ježíše Krista. Ty mohou být vyrobeny z různých materiálů, od papíru přes dřevo až po keramiku.

Vánoční hudba a koledy

Vánoční koledy jsou neodmyslitelnou součástí českých Vánoc. Mezi nejznámější patří "Nesem vám noviny", "Půjdem spolu do Betléma", "Narodil se Kristus Pán" a "Štědrý večer nastal". Kromě lidových koled je velmi populární také "Česká mše vánoční" od Jakuba Jana Ryby, lidově známá jako "Rybovka", která se hraje o Vánocích v mnoha kostelech po celé zemi.

Vánoční svátky – co následuje po Štědrém dni

České vánoční svátky nekončí Štědrým dnem, ale pokračují dalšími dvěma svátečními dny:

• 25. prosince - Boží hod vánoční (1. svátek vánoční) - Tento den je tradičně určen k návštěvám širší rodiny, přátel a blízkých. Podává se bohatý slavnostní oběd, často pečená husa nebo kachna s knedlíky a zelím.
• 26. prosince - Svatý Štěpán (2. svátek vánoční) - Tento den je spojen s tradicí koledování, kdy skupiny koledníků chodily po domech, zpívaly koledy a dostávaly za to drobné dárky nebo pohoštění. Dnes se tato tradice dodržuje spíše na venkově.

Silvestr a Nový rok

Silvestr (31. prosince) je v Česku příležitostí k bujarým oslavám konce starého a začátku nového roku. Mnoho lidí se schází s přáteli, pořádají večírky, nebo navštěvují speciální silvestrovské programy v restauracích, klubech nebo na náměstích. O půlnoci se obvykle připíjí šampaňským a odpaluje se ohňostroj.

Na Nový rok (1. ledna) je tradičním jídlem čočka, která má přinést dostatek peněz v novém roce. Tento den je také spojen s novoročními předsevzetími, kdy si lidé stanovují cíle a změny, kterých chtějí v novém roce dosáhnout.

Tři králové – oficiální zakončení Vánoc

Vánoční období v České republice oficiálně končí 6. ledna, na svátek Tří králů. Tento den je spojen s tradicí tříkrálové koledy, kdy děti převlečené za tři krále (Kašpara, Melichara a Baltazara) chodí od domu k domu, zpívají koledy a křídou píší nad dveře K+M+B+ aktuální rok (např. K+M+B+2023). Tato písmena jsou někdy interpretována jako iniciály tří králů, ale také jako zkratka pro latinské požehnání "Christus mansionem benedicat" (Kristus nechť žehná tomuto domu).

V současné době je tato tradice často spojena s charitativní Tříkrálovou sbírkou, organizovanou Charitou Česká republika, kdy koledníci vybírají příspěvky na pomoc potřebným.

Vánoční cestování po České republice

Pokud plánujete návštěvu České republiky v zimním období, naskytne se vám jedinečná příležitost zažít kouzlo českých Vánoc osobně. Zde je několik tipů, co navštívit:

• Vánoční trhy v Praze - Nejznámější jsou trhy na Staroměstském a Václavském náměstí, ale krásné trhy najdete i na náměstí Republiky nebo na Náměstí Míru.
• Vánoční trhy v dalších městech - Zejména trhy v Olomouci, Brně, Českých Budějovicích nebo Českém Krumlově stojí za návštěvu.
• Muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem - Domov unikátního mechanického betlému, který je národní kulturní památkou.
• Zámek Sychrov a další zámky s vánoční výzdobou - Mnoho českých hradů a zámků pořádá v adventním čase speciální prohlídky s vánoční tematikou.
• Vánoční koncerty - V adventním období se koná mnoho koncertů, kde můžete slyšet tradiční vánoční hudbu.

Závěr: Kouzlo českých Vánoc

České Vánoce jsou směsí křesťanských tradic, pohanských zvyků a rodinných rituálů, které vytvářejí jedinečnou atmosféru plnou tepla, lásky a pohody. Ať už jste Čech, který si rád připomíná vánoční tradice, nebo zahraniční návštěvník, který chce poznat místní kulturu, české vánoční zvyky a tradice nabízejí fascinující vhled do bohaté kulturní identity této středoevropské země.

Rozhodně stojí za to zažít české Vánoce osobně a nechat se unést jejich neopakovatelnou atmosférou. Veselé Vánoce!